Results 8 of 8
|
[ FICTION]
|
| ... svoje Å¡tÄ›stÃ. TÅ™etÃho dne veÄer ulehl pod strom hladový a stejnÄ› hladový ráno vstal. Tak to Å¡lo i Ätvrtého dne, a když si byl Å¡vec pod na jeden poražený strom sedl a svoji veÄeÅ™i jedl, tu nezbývalo MoÅ¡kovi nic jiného než se jen dÃvat. Poprosil o kousek chleba, ale JoÅ¡t ... |
|
[ FICTION]
|
| ... nà papÃrové sáÄky plné cukrového hrášku, které mÄ›la mezi princezniÄky rozdÄ›lit. Ale ta nejstaršà žádnou sladkost nedostala, nýbrž krejÄÃka MoÅ¡ka za manžela. A zloÅ™eÄený Å¡vec musel uÅ¡Ãt MoÅ¡kovi svatebnà boty, ve kterých pak krejÄÃk tancoval, a brzy po tom mu bylo pÅ™ikázáno opustit mÄ›sto. Cesta do lesa ho pÅ™ivedla k ... |
|
[ FICTION]
|
| ... hned poznal, jaké je jeho Å™emeslo a zaÄal zpÃvat posměšnou pÃsniÄku: „RovnÄ› Å¡ij Å¡ev tahej dratev smůlou to slep cvok držà fest!“ Ale Å¡vec nechtÄ›l žádnému vtipu rozumÄ›t, protáhl obliÄej, jakoby se octa napil, a pojal úmysl krejÄÃka za lÃmec popadnout. Tu se ale ten malý chlapÃk rozesmál, vrazil ... |
|
[ FICTION]
|
| ... vandrovali Horám a údolÃm se nic nepÅ™iházÃvá, to jen lidem, kteřà po nich putujÃ, obÄas zlé, obÄas dobré. Jednou putovali po svÄ›tÄ› krejÄÃk a Å¡vec. KrejÄÃk MoÅ¡ek byl malý hezký mužÃk, stále veselý a dobré mysli. KrejÄÃk uvidÄ›l z druhé strany pÅ™icházet Å¡evce JoÅ¡ta a podle jeho rance hned poznal, ... |
|
[ FICTION]
|
| ... jeÅ¡tÄ› mistrova dcera mezi dveÅ™mi dala pusu na rozlouÄenou. Když se pak opÄ›t se Å¡evcem seÅ¡li, mÄ›l MoÅ¡ek vždy ve svém ranci vÃce. Mrzutý Å¡vec JoÅ¡t se Å¡klebil a myslil si: „ČÃm vÄ›tšà Ätverák, tÃm má vÄ›tšà štÄ›stÃ.“ Ale krejÄÃk se jen smál a zpÃval si a o vÅ¡e, ... |
|
[ FICTION]
|
| ... Nakonec ho udÄ›lal svým dvornÃm krejÄÃm sám krále té zemÄ›. Ale jak to na tom svÄ›tÄ› chodÃ, toho samého dne byl jeho bývalý kamarád, Å¡vec JoÅ¡t, také jmenován dvornÃm Å¡evcem. Když JoÅ¡t MoÅ¡ka uvidÄ›l, že má zase obÄ› oÄi zdravé, tu ho hnÄ›tlo zlé svÄ›domÃ: „DÅ™Ãve než se mi pomstÃ, ... |
|
[ FICTION]
|
| ... tisÃcem diamantů. MoÅ¡ek korunu zabalil do šátku, cÃpy zavázal a zanesl ji králi. Ten MoÅ¡kovi plný radosti daroval drahocenný zlatý Å™etÄ›z. Když to byl Å¡vec JoÅ¡t vidÄ›l, že se jeho kousek nevyvedl, vymyslel jiný, Å¡el opÄ›t za králem a Å™ekl mu: „Pane králi, ten krejÄÃk se stal jeÅ¡tÄ› zpupnÄ›jÅ¡Ãm, chvástal ... |
|
[ FICTION]
|
| ... a pÅ™ede vÅ¡emi MoÅ¡ka objal. Ale tohle Å¡tÄ›stà netrvalo dlouho. Král mÄ›l samé dcery, jednu krásnÄ›jšà než druhou, ale žádného syna. Tu Å¡el zloÅ™eÄený Å¡vec poÄtvrté za králem a Å™ekl: „Pane králi, krejÄÃk tÄ›ch nestoudnostà nezanechal, nynà se zase vytahoval, že může zaÅ™Ãdit, aby se vám dostalo syna.“ Král ... |




